|
• Jde Hitler na tajné jednání a vidí přede dveřmi sálu velkou kovovou bednu.
"Co to tady leží?"
"Stierlitz tady instaloval nejnovější sovětskou miniaturizovanou odposlouchávací aparaturu," vysvětluje Müller.
"Tak proč jste to ještě neodnesli, když už jste to odhalili?!" rozkřikl se Hitler.
"Chtěli jsme, ale nikdo z nás to neunese," posmutněl Müller.
• Müller potká Stierlitze a povídá mu:
"Zítra je komunistický subotnik, účast povinná."
Stierlitz odvětil "Ano" a okamžitě pochopil, že se právě prozradil. Nedbaje překvapeného Müllerova výrazu, sedl si ke stolu a napsal:
"Já, standartenführer Stierlitz, jsem sovětským rozvědčíkem." Müller si tento raport přečetl a zavolal Bormannovi: "Martine, přijďte se podívat, co si vaši lidé nevymyslí, aby nemuseli na subotnik!"
• Stierlitz se probudil ve vězeňské cele. Nevěděl, jak se sem dostal, jaké je datum ani v které zemi vlastně je. Po dlouhém rozmýšlení se nakonec rozhodl, že pokud vejde gestapák, řekne:
"Heil Hitler, jsem SS standartenführer von Stierlitz."
A pokud vejde sovětský voják, řekne:
"Čest práci, jsem plukovník Isajev".
Náhle se otevřely dveře, vešel milicionář a pravil:
"Vy jste se včera pěkně ožral, soudruhu Tichonove!"
• Důstojníci říšského velení jezdili po berlínských ulicích pomalu a opatrně, protože znali úsloví "Každý Rus jezdí jako blázen." Jenom standartenführer von Stierlitz jezdil ve svém mercedesu strašlivou rychlostí, děsíc kočky a policisty. Nikoho ani nenapadlo, aby Stierlitze obvinil z toho, že jezdí rychle a proto je ruským špionem, protože to přísloví všechny naučil on. |
