V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá:
- Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?
- No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.

• • •
Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá:
- Děti, a kdopak ví, kolik je 1+2?
Nikdo nic neříká.
- Nemusíte se stydět přihlásit - opravdu nikdo neví?
Přihlásí se malá holčička:
- Já nevím, kolik je 1+2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2+1, jelikož sčítání jest na tělese reálných čísel komutativní.

• • •
Mnich takhle před kostelem opravuje prkenný plůtek u zahrádky. Poblíž postává malý kluk a zamyšleně jej pozoruje. Mnich se po chvíli zeptá:
- Chceš se mnou hovořit, dítě?
- Ne, já tu jen čekám.
- Na co čekáš?
- Chci vědět, co řekne mnich, když se praští kladivem do prstu.