Pepíček dorostl do školního věku a tak ho poslední srpnový den maminka doslova zahrnula spoustou příjemných vyhlídek a informací o škole, aby ho nějak pozitivně naladila. Říkala mu, kolik potká nových kamarádů, nakoupila nové oblečení, vyprávěla, jak šla ona poprvé do školy a tak dál. Přišel první den, Pepíček se radostně vydal do školy a odpoledne se vrátil domů a vyprávěl o tom, jak se celý den měl. Druhý den ráno ho maminka budí, on se rozespale ptá, proč má vstávat, a když maminka říká, že je čas jít do školy, Pepíček udiveně říká:
- Cože? Znova?

• • •
Pepíček ten den lezl tatínkovi na nervy čím dál víc. Odpolední společnost u pokeru byla neustále vyrušována dotazy, žádostmi a prosbami. Tatínek zkoušel všechno - posadit Pepíčka k televizi, počítači, úkolům, zmrzlině, ale chlapec byl každou chvíli zpátky. Dva z hráčů už tatínkovi řekli, že je to nebaví a jestli s tím něco neudělá, půjdou domů. V tu chvíli se zvedl zbylý hráč - Pepíčkův strýček. Vzal chlapce za ruku, odvedl jej a vrátil se bez něj. Po zbytek odpoledne se společnost věnovala kartám naprosto nerušeně. Když hosté odcházeli, tatínek se ptá strýčka:
- Hele, brácho, cos mu řek? Cos s ním proved, že celé odpoledne ani nepípnul?
- Co by... naučil jsem ho onanovat.

• • •
- Tati, ty máš opravdu velké štěstí.
- Jo? Jak to?
- No, nebudeš mi muset kupovat v září učebnice, protože příští rok budu zase ve stejné třídě.